Na druhé koleji

Přesně tam jsem od konce listopadu odsunula trénink. Ne že by mi to vadilo, zaměstnávaly mě věci mnohem důležitější a vlastně mě spousta věcí ještě čeká, ale to sem skoro až nepatří.

Co sem naopak patří je vzpomínka na J.B., která se vynořila po událostech minulého týdne a víkendu (a že se toho stalo strašně moc) a ne a ne se pustit. J.B. těsně před svou (náhlou a nečekanou) smrtí napsal knihu Zeptej se táty, kterou jsem si krátce po jejím vydání koupila. Jako obvykle jsem ji hned načala, ale téke jako obvykle jsem ji po pár stránkách opustila. Teď se vracím, abych znovu prožila tu hořkosladkou bolest spolu s J.B..

A abychom na J.B. nezapomněli úplně, vydali v Hostu kompletní soubor jeho Povídek. Vzhledem k tomu, že lepších povídkářů, než byl J.B., se u nás v současnosti moc nenajde, nemohu si tenhle kus nechat ujít. A tak, hned jak se prokoušu tím předchozím titulem, což teď bude asi zatraceně těžké, běžím do knihkupectví pro tuhle bichli.

V mém životě je teď něco mezi chaosem a prázdnem, daří se mi vše zvládat a nevynechávám příležitosti se trochu hýbat, ale není to ono. Snad se brzy síly i chuť vrátí a do nového roku vkročím spolu s ostatními někde na trati :o)

Ještě pořád pěkný advent,

w.