Genius loci

I ti, kdo neprošli jedním či více semestry latiny na FF MU, vědí, co to znamená. A já osobně miluji místa, která něco takového v sobě mají. A to i ta, která nikdo nezná. Tedy hlavně ta.

V pátek jsem jedno takové místo našla. Tedy nenašla, ale navštívila. A není tak úplně neznámé a tak úplně nevýznamné.
Po celém týdnu v práci a po týdnu více či méně míjení jsme se chystali na páteční hodinku s Filipem. Filip je... Filip je františkán. A Filip mi v pátek napsal SMS, jestli máme trochu víc času. No a jelikož jsme měli, napsal, že pojedeme na výlet. Malý :o)

Výlet s překvapením, to je moje! Vyrazili jsme z centra Prahy něco málo před pátou a mířili směrem na Zličín. Opravdu jsem Filipa nepodezřívala, že by nás chtěl vzít na nákupy, takže jsem začínala být opravdu čím dál tím víc zvědavá. Ještě chvíli klikatých cestiček poblíž Hostivic, kde jsme s L. nedávno obdivovaly zastávky asi staré křížové cesty, a dorazili jsme na rozcestí, kde už Max (Filipův pes) nevydržel a museli jsme ho pustit z auta.
Upaloval jako o život k opuštěné bráně kdesi u lesa - zastavili jsme před starým františkánským klášterem v Hájku. Na to, že jsme oba ještě před chvílí měli v hlavě především pracovní záležitosti, které budeme muset ještě po návratu dořešit, jsme s S. hodně rychle zapomněli.
Než se ohřála kuchyně, obešli jsme celý klášter zevnitř i zvenku a pochutnali si na dozrávajících ořechách. Potom nás čekalo příjemné povídání u výtečné a bohaté večeře a teplého čaje. Přestože nedošlo na témata, jimž jsme se věnovat měli, dozvěděli jsme se opět spoustu zajímavých věcí a hlavně, hlavně jsme si pěkně odpočinuli.
Zpátky do Prahy jsme dorazili v 20.00 pěkně unavení, takže jsme si večer návratem do kanceláře opravdu nekazili. Místo toho jsme si pustili Cimrmany na DVD a šli spinkat. Nevím jak S., ale já s pocitem, že dnes se zase na chvíli zastavil čas :o)

P.S.: Jako bonus jsem se dnes dozvěděla, že skoro každé z českých poutních míst má svého barokního historika nebo legendistu. Knihu o hájeckém poutním místě zpracoval františkánský řeholník a kazatel Marek Damascen († 12.2. 1725), který byl také v řádové kryptě bratří v Hájku pochován. Tak Damascen... Ach, to baroko :o)))