ILL or SICK?

Jsem nemocná. Tentokrát na to asi žádné antibiotikum ovšem nezabere. Svět se zbláznil. Nebo jsem už tak zoufalá, že víc nemohu být. Jinak si totiž nedovedu vysvětlit skutečnost, že jsem sáhla po Kunderovi a nezavřela jsem knihu hned na první straně, ba naopak, že jsem se do Nesnesitelné lehkosti bytí začetla. Porušila jsem snad poslední ze všech svých nikdy, která jsem kdy řekla. Pane Bože, už nebudu říkat nikdy. Protože pak dělám věci, které nechci. UFF!!!

Jinak co se týče mistra Kundery, věděla jsem, v čem jsou jeho kvality. Protože tohle se prostě naučit musí i nebohemista. Ale že by mi ty jeho kvality nějak imponovaly, to by mě ani ve snu. A ono jo. Intertextualita, mnohoúhlovost, propojení s hudbou... Jen ta filosofie, ta filosofie - té se asi nikdy nepřiblížím :o) (už zase nikdy! bacha!)