Život je otázkou priorít.

Dlouho jsem přemýšlela o podzimní stáži v Norsku. A ještě déle jsem se norštině téměř nevěnovala a tak s ní teď bojuji. Stejně jako bojuji s mezerami ve znalostech českého jazyka a literatury a s neschopností udržet angličtinu na úrovni odpovídající mé kvalifikaci. A tak jsem si řekla, že je načase si vybrat. Rozhodla jsem se dělat teď chvíli na tom, co jsem rozjela loni na podzim, čili se budu snažit dále vzdělávat a doplnit si ony výše zmiňované mezery. Začala jsem tím, že jsem si přečetla pár zajímavých věcí o Skupině 42, o které jsem hrdě (zřejmě jako jediná studentka bohemistiky whatsoever) prohlašovala, že o ní nevím zhola nic a že mě 'nebere', a to jak u státnic, tak u piva. :o)