(Ne)dovolená II

Achjo. Už je to zas dva týdny a kus, co jsem zpátky. A to jsem si nezaznamenala ty hlavní okamžiky dní, kdy už jsem se skutečně vybodla na práci, nekoukala na pracovní maily, nechala resty restovat/ restama a užívala jsem si každý den...

Brno, Den 8.:
Tuším středa. Finišuju zkušební překlad a dozvídám se, že kdybych chtěla, * mám možnost přeložit svou první detektivku. Kristovy léta očividně vůbec nejsou pozdě na začátek nové kariéry.
Odpoledne jedu na další nordistickou návštěvu, která skončí * hraním si s Legem. No kdo z vás to má?
Na závěr dáme * svižných 10km s drahým V. kolem Palačáku, na který máme oba myslím prima vzpomínky. 16 let je sakra dlouhá doba.

Brno, Den 9.:
* Nordistická návštěva s dětmi. Kafe, park, houpačky, prolézačky...

Všecko. A pak taky posezení na terase a hraní si se psem.
* Večer stejná návštěva jako předešlý den, ale bez Lega. E. nechá syna prarodičům a prohlásí, že má chuť na pivo. A na to pivo si zajdeme do vedlejší vesnice. Proč ne? Procházka je to delší než posezení s pivem a mandlemi, ale o to je to větší pohoda. A nad tím vším * úplněk.

Brno, Den 10.:
Tedy vlastně Přerov. Zase * návštěva s dětmi. Po těch pár dnech mám pocit, že už to jinak neumím. Ale všechny jsou stejně okouzlující, jak taky jinak!
Zpátky do Brna trochu spěchám. Na večer máme s V. domluvené paddle boardy s odvozem do Vev. Bítýšky, odkud pádlujeme přes celou přehradu až k Rokli.

Nejkrásnější jsou * skály kolem hradu, koupání, závodění, pádlování rukama jako na surfu, skoro povedený head stand v zapadajícím slunci a čistá radost, když si vzpomenu, že takhle nějak to bylo, když mi bylo 13 a seznámili jsme se. Těch momentů už je mezi námi poskrovnu. Ale občas problesknou a já si uvědomuju, jak moc jsem vděčná, že se známe.
Na závěr dáme ještě pivo (že bych se ho v Brně naučila pít) a padám domů, kam už mezitím dorazila rodinka z dovolené. Na sobotu si plánuju single přechod Pálavy. Zmíním se před A. (16) a ta se toho chytne, stejně jako B. (13) - * zítra rozhodně sama nebudu.

Brno, Den 11.:
Ráno stíhám nakoupit, nabalit svačinu, snídani, vzbudit holky a vlak nás odveze do Popic, odkud vyrážíme. Trasa je jasná: * Nové Mlýny - Dolní Věstonice - Děvčičky - Klentnice - Sirotčí hrad - Stolová hora - Mikulov.
Holky mi dělají milou společnost a já jsem vlastně hrozně ráda, že i když jsem chtěla jít single, * jsou se mnou. Výlet dostává úplně jiný, řekla bych holčičí rozměr.
Půlku trasy * jdeme bosky. A. a B. jsou zvyklé ze skautského tábora a mojí klenbě to rozhodně neuškodí.
V Klentnici dokonce najdeme místo v * Café Fara a dortem a kávou slavíme A. svátek a B. narozeniny. Vedro je k padnutí.
V Mikulově při čekání na bus vedrem skoro padáme (obzvlášť B., když se dozvídá, že ušla přes 20km :))), ale nakonec se dočkáme a * jedeme domů. Výlet to byl dokonalý.

zouváme

pálavské Toskánsko

kondenzační čáry nad vinicí nad Klentnicí

tři sirotci na Sirotčím hrádku

Stolová hora
Večer ještě * poslední plavecká návštěva Kraví hory a rozloučení se s nočním Brnem a v neděli ráno jedu domů. Do Prahy. Do Strašnic. Do p***** to se mi ale z toho Brna nechce... :(