Tough and lazy weekend

To be honest, I've been tempted to write in English once again, yet I realized that it wouldn't be maybe so wise as I seem to be much more articulate in Czech and, to be honest, I use English every day...
Takže česky (ne že by to bylo zas tak dlouhé a stálo to za to:o) :

Proč tough and lazy? Protože se toho ve výsledku zas tak moc nedělo, tedy kromě dvou nekonečných cest autobusy přes celou republiku. Asi už jsem na to stará, abych se 6 hodin krčila na několika centimetrech čtverečních (nebo by to byl dokonce metr?), zvlášť když mě trápí různé svalové tuhosti a nataženiny a podobné bolístky, které bolí právě jen tehdy, když jsou utlačené a znehybněné. Zjistila jsem jedno - příště už autobusem nejedu. Kromě toho, že je to cesta nekonečná a prostorově omezená, nevyhne se na ní člověk vysoké koncentraci lidí taktéž na velmi malém prostoru, takže kromě bacilů je kontaminován cizími zážitky, názory a intimnosti, o které až tak nestojí. A někdy ani Linkin Park na plné kule nezabírají.
Zvlášť sedí-li za vámi pravděpodobně dvě sestry z řádu sv. Beryly Štěbetající, jenž věrny svému slibu štěbetají nepřetržitě tak neúnavně, že by jim člověk dopřál pobyt v nebi třeba ihned, za svou svatou oběť by si to jistě zasloužily. A lidi okolo koneckonců taky. Takže příště pokud autobusem, jedině v úterý odpoledne*.

* Členky řádu sv. Beryly uzavírají přísahu, že budou svou světici (btw., zemřela mučednickou smrtí poté, co ji Bůh obdařil zázračnou schopností neustále a hlavně neúnavně švitořit a štěbetat, mluvit, žvanit a kecat o čemkoliv, co jí právě přišlo na mysl, byť by to bylo sebebezvýznamnější místo aby ji zachránil před sňatkem s pohanským princem Kazimírem) neúnavně napodobovat s výjimkou jedné půlhodiny v průběhu úterního odpoledne, kdy mají sestry povoleno mlčet, a pokud si to přejí, hrát ping-pong.
GAIMAN, N., PRATCHETT, T.: Dobrá znamení. Z angl. orig. Good omens vyd. nakl. Berkley Publ. Gr. v New Yorku 1992 přel. Jan Kantůrek. Praha, Talpress 1997.