Posázaví by bike, once again

Dnešní výlet, i když jsem ho podnikla sama a nedojela na Slapy, jak jsem původně plánovala, se myslím vydařil. Jelikož ještě pořád nemám tachometr (a M. by me za to nejraději zabil, protože nové kolo mám už dva roky), ani jsem nevěděla, jak jedu. A tak jsem jela pořád a pořád dopředu, protože bylo celkem vedro, tak jsem se místy snažila spěchat do stínu, kterého bylo na trase pomálu, protože jsem projížděla převážně mezi poli, takže jsem do Kamenice dorazila s přesvědčením, že libeřský kopec už nedám a nechám se odvézt. Ale dojela jsem po svých a google maps tvrdí, že to bylo něco přes 60 km. Na to, že je v tom minimálně pět pěkných krpálů, je to myslím výkon. Taky mně po něm čekaly cuketové placičky (bramboráčky), maso, spousta různého ovoce a dva druhy buchty :o)))