Monday, 22 June 2009

1. letní příspěvek

Spalo to tu až moc dlouho. Je pravda, že když se to vezme kolem a kolem, od února do června není zas až tak daleko, ale když se to nevezme kolem a kolem, ale naopak pěkně zpříma čelem vpřed, tedy vlastně vzad, stalo se toho v uplynulých čtyřech měsících až dost. A tak, jelikož jedna z novinek je změna pracovního poměru z hlavního na volnou nohu, jsem se rozhodla, že zase bude čas psát. A třeba, když nebudu sedět 8 hodin denně před obrazovkou, přijde i invence. Ale to se neví. Prozatím se okolnosti spikly spíše proti mně, protože nejen že nám náš začarovaný byt dává najevo, že jsme ho příliš dlouho zanedbávali, a záhadně se pomalu ale jistě rozpadá, ale především nás opustily naše dva laptopy, což je zhroucení základního předpokladu k tvořivé činnosti typu sdílení informací on-line, pídění se po informacích a přetváření získaných informací v další hodnoty.
Což mi připomíná, že bych tomu panu "profesionálovi" mohla taky zavolat a zeptat se, jestli už se na ně vůbec stihl podívat. Protože, a teď nic proti IT specialistům, když dáte ajťákovi ve čtvrtek do ruky 2 laptopy s tím, že vůbec nejdou ani zapnout (teda tlačítko zmáčknete, zelená kontrolka na Vás chabě zabliká a jinak se nic, ale VŮBEC NIC neděje), a on Vám na to řekne, že se během 1-2 dnů, vlastně spíš až v pondělí, ozve s tím, co tomu je, a je pondělí po obědě a já aniž by mi zavolal pořád vím, že laptop je POKAŽENÝ JAK SVIŇA, ale nevím, co s tím, protože se ještě neozval, no to je mi tedy situace, ale why am I not surprised, že "pán" (150kilový ajťák ročník 1980, vypadá na 20) se ještě neozval. ACH JO. A kdyby to někoho zajímalo, ano, zkoušela jsem je zapnout a vypnout. Ten můj pro jistotu, když se zapne, vypnout nejde, leda mu vyndáte a zandáte baterku. Tož tak.

Takže tu teď sedím u naší (no jo, Simonovy, ale v tomhle případě mě docela baví, že teď už můžu na (skoro) všecko říkat "naše") předpotopní příšery, co je jenom na paření a na Hofyland (a jiné Simonovy "aktivity") a využívám toho, že jsem sama doma a můj muž se ještě nestihl ponořit do hlubin vietnamské džungle, protože to bych pak už v životě nic nenapsala.

Když už jsme u toho psaní, mohla bych to vzít popořadě a udělat si seznam toho, o čem chci zpětně napsat, a pak si to pěkně odškrtávat, ne?

1. svatba 25.4.09
2. výpověď 28.4.09
3. svatební cesta 29.4.-2.5.09
4. měsíc volna 21.5.-19.6.09
5. přijímačky na FF UK 11.6.09
6. kolo 13.6.09
7. kino a ostatní

To jsem teda zvědavá, kolik čeho kdy a o čem se mi podaří napsat.

No comments:

Nejmenší ze všech mých velkých ULTRA

Dlouho jsem se chystala, dlouho přemýšlela a dlouho plánovala, co a jak sem napíšu, až tohle všechno bude za mnou. Za námi. A zároveň před n...