Wow!!!

Poprvé, poprvé za celou tu dobu, co mnou bohužel vysoce využívaná společost Student Agency propaguje internet na svých linkách se mi skutečně podařilo chytit "velmi dobrý" signál a mám naději, že tento spot nezůstane nedokončen jako už tolik před ním.

Poslední dobou se blogu bohužel nedaří, ne proto, že by mne život neobdařoval bohatými zážitky, ale buď jsou nepublikovatelné, nebo je nestíhám zapsat. Velký podíl na této skutečnosti má fakt, že jsme se přestěhovali do bytu, v němž nám O2 odmítlo zprovoznit přípojku, již by mohl využít volný pro zavedení námi požadovaných služeb. A protože jako správný pár jedenadvacátého století nedokážeme bez světové sítě žít (a hlavně pracovat), byli jsme nuceni využít opět služeb nenáviděného monopolu. Nyní nezbývá než doufat, že se náš Wi-Fi router zase brzy vesele rozbliká a naše domácí síť Thorfinn umožní býti on-line i o víkendu. Tedy pravda, do konce května můžeme za netem chodit do starého bytu, ale komu by se chtělo chodit kvůli mailu 200m daleko? :o)))))

Především jsem ráda, že se mi snad konečně podaří publikovat spot o nejlepším koncertu všech dob (tedy co si pamatuju, což s mou pokračující sklalózou a absent-mindností není zas tak moc), kterýžto jsem navštívila 19.4.08 v Praze.

Mimochodem, všimla jsem si, že začíná jaro. Sakury na dvorku FF MU už zase vykvetly a zase opadaly, na lavičkách se k sobě tulí milenci a v autobusech Praha-Brno nasadili velkohubí baliči svoje nejtajnější zbraně typu Víš jak se jmenuje moje auto? a podobně...