Původně jsem vůbec psát nechtěla. Porotože je mi pěkně blbě a mám pěkně blbý pocit, že jsem zas chytla nějakou zk*** nemoc. Už od včerejška mě bolí v krku a je mi šoufl. To, že minulou nemoc jsem dostala po večeru v baru s mojí drahou ženou esp. a že jsem včera večer byla s touž ženou v hospodě, je asi jenom náhoda. Počítám, že zk*** bacila jsem chytla někde jinde. Nemám ráda bacily a ještě míň se mi hodí fakt, že bych zase měla týden ležet a brát antibiotika. Protože ještě víc než bacily nesnáším antibiotika. Ničí moji (nejen střevní) mikroflóru. Ale to mám za to, že si v adventu (rozuměj, na příští týden) plánuju bujaré oslavy ukončení semestru, nastupujícího dvoutýdenního pracovního volna a narození dalšího potomka mé nejmladší starší sestry.
Ke psaní jsem se dostala z jednoho prostého důvodu, D1 ucpala několik málo metrů (100?) před námi dopravní nehoda, k níž už postupně přijeli jak policajti, tak hasiči i záchranka. Záchranka už odjela, ale zato přijel „ohrňač“ a obrovské auto se světlama a s velkou bílou šipkou na modrém poli, což všichni víme, co znamená. Hlavně všichni moji spolucestující, kteří již vzniklou situaci stihli několikrát velmi podrobně, vlastně investigativně (co tohleto „in“ slovo vlastně znamená?) popsat do telefonů. Taktéž jsem vyslechla plány několika z nich na dnešní večer (bude volejbal? nebude? rezervuj nám stůl „na sedmičku“ (19h), du s holkama, kluci maj výroční hasičskej sraz, broučku tak dneska dem do tý Mekky, tak tam budem tak do pěti do rána ne? kterej Kristián asi, to je ten můj přítel, ne? ale sluníčko ty seš milej, hele do Norska bych se taky chtěla podívat... etc. etc. etc.), ač nerada. A hele, rozjel se další film a koho to vidí mé bystré oči? Není to Ibn Fadlán? Je to Ibn Fadlán!!! Juchů, bude 13th Warrior! (Mám ráda tenhle film, protože Buliwyfa tam hraje Vladimir Kulich. Ovšem požitek mi trochu kazí, že film je v čes. znění s českými titulky a ty titulky jsou jiné, než to znění. To je trochu divné.)

ad NEDĚLE:
Tohle jsem vám chtěla napsat minulý týden: kdybyste k nám chtěli někdy přijít do Prahy na návštěvu, rádi vás uvítáme. Musím vás ovšem varovat, že je možné, že si zapíchnete do nohy (nebo někam jinam) špendlík. Protože pokaždé (což sice není každý týden, ale pokaždé), když uklízím podlahu v obýváku, nějaké špendlíčky na zemi najdu. Přestože se S. dušuje, že už používá jiné (s barevnýma hlavičkama) a že si je hlídá. Bullshit...

ad STŘEDA/ ČTVRTEK:
Taky jsem chtěla říct, že kromě zk*** nemoci se mi podařilo tento týden taktéž chytit dvě přednášky na mé současné alma mater. Jednu pořádalo Jazykovědné sdružení a bylo nás tam celkem 5 + těhotná přednášející, kolem které kroužil jeden barokní anděl [(s)padlej z nebe sem k nám na FF, jak říká E.] a pojednávala o humanistickém slovosledu [k čemuž se E. vyjádřila, že chápe, že tam nikdo nešel, protože koho přece zajímá humanistickej slovosled, možná tak barokní anděly a mně, která psala diplomku na barokní syntax]. Nicméně jsem se dozvěděla důležitá fakta, která hodlám použít při zkoušce z Vývoje češtiny, pokud se paní profesorka bude na něco takového ptát.
Druhá přednáška byla Literárněvědné společnosti a na tu šla E. se mnou. A udělala dobře, protože odteď máme nového idola – jistého docenta z Olomouce, který vyprávěl velmi zajímavě o současné čes. literatuře a literárních cenách a pořád mu v těch dílech něco rezonovalo. Nevím sice, co to mělo být, ale pořád o tom mluvil, takže jsem nabyla dojmu, že je dobré, když v díle něco rezonuje.
A z čeho jsem měla největší radost? Že pár věcí, o kterých mluvil, jsem buď četla, nebo jsem četla o nich, nebo o autorech, nebo tak něco, takže jsem mohla nové informace aplikovat na jiné, již dříve získané. To se mi zas tak často nestává. A nejvíc jsem byla ráda, že někdo sdílí můj dojem z Radky Denemarkové (Peníze pro Hitlera). A samozřejmě mě zaujalo, že Petra Hůlová, kterou já moc nemusim a jejíž knihu Přes matný sklo jsem kdysi velmi kriticky recenzovala, nenapsala zřejmě nic lepšího, než knihu Přes matný sklo. Není na literatuře fascinující, že provokuje tolik různých myšlenek a názorů? A to i mezi literárními guru? (za slovo fascinující se omlouvám, ale prostě jsem lepší nenašla).

ad STŘEDA:
Teď z poněkud méně intelektuálního soudku: Zakoupila jsem panthenolový šampon, neboť jsem tentýž zakoupila již kdysi a byla jsem s ním nadmíru spokojená. Taky jsem to doporučila E. Akorát ten nový (přestože má úplně stejný obal jako ten předchozí) není čirý, ale takový mléčný. Záhada. Aplikovala jsem ho v pondělí po spinningu na vlasy. V úterý jsem ho aplikovala omylem také na tělo, ale svůj omyl jsem si naštěstí hned uvědomila a nevyplýtvala toho drahocenného šampónu moc. Ve středu jsem ho na vlasy aplikovala znovu. A přitom jsem vyřešila záhadu odlišné barvy. Na obalu (který je přece úplně stejný jako ten předchozí) je jeden drobný nápis: shower cream. Panthenol forte, 2%, skvělý, účinný a mléčně bílý. Nikoli čirý. Takže mám teď dva sprchové gely a ani jeden šampon...

A jedem dál, ad PONDĚLÍ:
Milí Ježíšku!
Pozdě, ale přece se připojuji ke svým neteřím a synovcovi (ten druhý je ještě příliš čerstvý než aby Ti mohl napsat, a taky ještě neví, co je to HP a Ohniví pohár nebo Polly Pocket a Piráti z Karibiku) se svým přáním. Přála bych si Cvičebnici německé gramatiky, která by mi možná pomohla s mými chabými znalostmi, které jsem prokázala v pondělí při zápočtovém testu, na který jsem se moc neučila.
S. mě sice zkoušel [chtěl třeba vědět, co je to „mitsein“ – já jsem byla přesvědčena, že jde o variantu norského „bli med“ nebo „være med“ (znalci vědí), ukázalo se však, že pouze podotýkal, že mnou vyslovený předchozí tvar je v perfektu „mit sein“, nikoli „mit haben“], ale nestačilo to. Protože jsem si nepřečetla dva texty, které jsme měli kdysi zpracovat za domácí úkol. Mnohem více jsem se naučila při poslechu hry Hymna, kterou jsem neslyšela už hrooozně dlouho. Např. z ní vím že slovo přizabít němčina nezná – Němec prostě zabije a hotovo..., nebo umím říct Ich töte dich, du Bassetl, wenn du mir nur einmal einen Scheistschechen in mein Haus herbeiführst! – to pro případ, že bych chtěla své případné německy mluvící potomstvo uchránit svazku s neperspektivním Čechem.

Nu, baterka je téměř v pdachu, tudíž se du koukat na Vikingy a hladit si ten hlad, co mě popad. Malej... Malej... Malej... (malej hlad jsem snad eště nikdy neměla :o)