sick in Brno

Už jsem zase... víme co. Má oblíbená laryngitida se mě chytla jako klíště a já bych měla ležet. Místo toho píšu motivační dopisy a maily v norštině, opravuju diplomky výtvarníkům a rozčiluju se nad diplomkou vlastní.
Minulý týden jsem se rozhodla, že až budu velká, budu doktorem. Ovšem nikoli ledajakým, ale doktorem bohemistiky, abych si mohla učit kolik se mi zachce a čeho se mi zachce. Ale když to vezmu kolem a kolem, oni to ti doktorové nemaj' zas tak lehké. Maj' spoustu práce a do toho otravné studenty a tak... Takže možná doktorem nebudu.
Včera jsem se naopak rozhodla, že budu výtvarnicí. Protože to bych mohla napsat diplomku na 20 stran a k tomu bych přidala 6 prodírkovaných papírů a vůbec bych se s tím nemusela tak dřít. Teda jasně, perforovat papír je náročná a záslužná činnost, ale zkoušeli jste už někdy počítat výskyt s a ∫ v textu? To je skoro horší než dělat díry do papíru :o)
Takže se budu muset spokojit s tím, že se budu ucházet o stejnou práci jako miliony dalších lidí, že budu marně čekat na odpovědi z Norska a že si budu hrdlem prolívat nadále místo piva vincentku a místo cigár budu inhalovat Bioparox.
Chtěla jsem napsat o tom, že jsme v neděli viděli taky Die Fälscher (č. Ďáblova dílna), ale na to už nemám sil, du si před odpolední výukou na chvíli zchrupnout.