Where were you 11.8.1999?

Celý náš život se zdá být tak dokonalou souhrou náhod, že prostě není možné si myslet, že opravdu jde o souhru náhod. Všechny ty náhody za poslední rok-dva zapadají tak přesně do sebe, všichni lidi, co jsem potkala, všechno, co mě ovlivnilo a v ten pravý okamžik (i když v tu chvíli se pravým být nezdál) vstoupilo nebo nevstoupilo do mého života, či mi připomnělo něco, co už jsem pomalu zapomínala a co zapomenuto být nemělo či nemá...
A nejvíc knihy. Protože ty mají neuvěřitelnou schopnost objevit se právě ve chvíli, kdy mají co říct.
Ota Filip mi připomněl rok 1999. Schválně, kde jste byli 11.8.1999? Pamatujete si ještě, kde a jestli vůbec jste sledovali zatmění Slunce? Je pravda, že já jsem skoro zapomněla, ale jenom proto, že jsem se do té doby odmítla vracet. Bylo léto, kdy jsem se plácala někde mezi gymplem a vysokou, a nebylo to úplně šťastné léto. A vlastně vím úplně přesně, kde jsem tehdy byla, kdybych se na to místo dnes vrátila, možná bych našla i to okno, odkud jsem se přes "pět a čtvrtkovou" disketu pokoušela zjistit, jaké to je, když nastane konec světa. Tehdy nepřišel. A já se doufám na to místo už nevrátím.
Ale že o tom píšu zrovna dnes má trochu jiný důvod. Dnes jsem měla příšernou noc. Spát jsem šla ve čtyři ráno. Asi už bylo zataženo a možná taky pršelo, fakt si to nepamatuju. Ale hlavně bylo zatmění měsíce. Podle těch obrázků mohlo za tou ocelově šedou poklicí, co je tady v Brně na sídlišti, vypadat docela zajímavě... Něco jako když jsem si na konci základky přečetla Apokalypsu a pak viděla nad obzorem vycházet obrovský rudý měsíc (v Kloboukách totiž, když vychází měsíc nad Královcem, vypadá obrovský a od slunka chytá takový ten krvavý nádech) a strašně jsem se bála, že teď už to určitě přijde. Jezdci, polnice, sedm pečetí, konec světa...
Prostě dnes ve čtyři ráno, kdy jsem v ne příliš dobrém rozmaru uléhala k spánku, se zatmíval měšíc. Možná proto byla ta noc tak zk***. Ale to už jsou moc intimní detaily a do těch se tu pouštět nebudu :o)))))))))))))))))))))))))))

Btw. - kdyby to někoho zajímalo, tak angínu moje mandle opravdu jenom simulovaly. A kvůli těm simulantům jsem obětovala svou drahocennou třídenní dovolenou na to, abych byla zavřená kdesi v Brně na sídlišti. Už se nemůžu dočkat další dovolené :o))