Umím jezdit?

Tento víkend jsme měli návštěvu pro změnu rodinnou. Naštěstí jen tak napůl, protože si hověla jinde než v našem bytě, ale postarali jsme se jí o bohatý program, a tak jsme mohli sami jakýs takýs vlastní mít. Já teda měla :o) V pátek jsem M. doprovodila kolmo domů na Sadskou a výlet to byl supr, frčeli jsme jedna radost. Zvlášť já po týdnu absolutního nicnedělání (čímž myslím fyzický trénink, že).
Do Prahy jsem se dostala už ve čtvrtek a to tak, že autem mých drahých rodičů, a to autem novějším, čili 'téčkem' (Toyota Yaris). Donutila jsem tátu, aby mi v půli D1 předal řízení, neb už měl za sebou přeci jen nějaký ten kus cesty, ale to, chudák, netušil, kolik ho to bude stát. Nervů, peněz, benzínu i trpělivosti. Když se spotřeba při mé průměrné rychlosti 130-140 km/h šplhala strmě nahoru, trochu jsem ho litovala, musel strašně trpět. Zvlášť, když venku lilo jako z konve a auto je nové, skoro fungl nové. Cestou zpátky jsem se rozhodla mu to v pondělí vynahradit. Nechtěl mě za volant pustit, ale já byla neústupná. Měl před sebou ještě další dvě hodiny z Brna, takže se nechal zviklat. A já poctivě držela spotřebu na 6.5 l/100km a před Brnem, jak se jede pořád z kopce, jsem ji stáhla dokonce až na 5.8! A jela jsem 115-125 km/h, 130 jsem překročila jedině při předjíždění. A tak jsem dokázala, že umím jezdit i úsporně a že nejezdím jenom jako blázen a že si zasloužím důvěru :o) Taky se mi večer dostalo pochvaly!!! První za x dní!!! Jsem z toho paf ještě teď ;o)