Starej Smrďa Rum by mi jistě dal za pravdu. Mám zase jednou chuť se na všechno vyprdnout. Nic nejde, jak bych si představovala, nebo to jde mnohem pomaleji a to, co je přede mnou a každým dnem se přibližuje, neodvratná konfrontace s bloestnou realitou zanedbávaných povinností se přede mnou tyčí jako obrovská vlna tsunami (je možné, aby český jazyk přistoupil na to, že se to bude jmenovat cunami? no fuj!) a brzo mě spláchne. Kéž by!!! Ty bolavé žaludky, sacharidové absťáky a probdělé noci, to je jen minimální část celkové ceny, kterou člověk nakonec zaplatí.
Taky mám chuť vyprdnout se na jednu svatbu. Vůbec se mi nehodí do šedžjůlu, je na druhém konci světa (jo, tam, odkud pocházím já) a člověk, co se žení, mi je sice blízký, ale jak to tak bývá, co si našel partnerku, prakticky spolu nekomunikujeme. A to ani pokud se týče odpovědi na SMSky. A tak si říkám, mám tam vůbec být? Když tam budu stejně sama? A když to znamená půl dne cesty tam, půl dne cesty zpět, spoustu návštěv, které jenom zhorší ty žaludeční neurózy a insomnie, protože to tak prostě při návštěvách u rodičů (a některých jiných "blízkých" příbuzných) bývá, to už se asi nikdy nezmění? Není lepší, když chce být člověk sám, být fakt sám a vyprdnout se na ty lidi okolo, co prostě nepochopí, že zrovna není prostor pro hraní si na dokonalost, bezstarostnost a zodpovědnost? Že zrovna teď se ze všich snažím udržet na tom laně, kterého se držím šplhajíc po té poněkud kluzké skále, abych se někam posunula?
A v tomhle rozpoložení jsem se rozhodla podat veřejný výkon. První konfrontace mých nohou s nohama cizíma, rychlejšíma, silnějšíma a veřejně rozhodně o něco méně ostýchavýma. Jak má člověk, co by si nejradší zalezl jako jezevec do nory, vyběhnout na trať s desítkou (dvacítkou, třicítkou, každopádně nikoli tisícovkou) dalších lidí? Holka holka, čím seš starší, tím seš pitomější. Takovýhle kraviny řešit...Jenomže mně se fakt chce na to vyprdnout...
(Teda kromě toho běhu. Ten už kvůli sobě absolvovat musím. Třeba když ho přežiju, bude i to ostatní o něco míň strašákovitější.)
3 comments:
Mila Nikie, my vsichni, co ti fandime, jak skryte, tak i verejne, muzeme rici... HLAVNE KLID!
Myslim, ze neprozivas nic, cim by neprochazelo spousta lidi kolem, snad te to uklidni.. Pochybnosti, vahani.. vsechno se mi take prolina v hlave -- at uz se to tyka behu, na jehoz "naschedulovany" kalendar nejak nezbyva cas a sily, takze ta rijnova Stromovka bude mozna pekny prusr:), ale preci, O CO JDE? JDE O TO SI TO VSE UZIT!!!!
Takze klid, zadna krec.. pokud je to daleko a nechce se ti, mas nejake jine pochybnosti, tak proc to lamat pres koleno? Proc bys mela byt porad jen za tu hodnou poslusnou, chapajici? Proc?
Mozna trocha sobeckosti neuskodi..:)
Drzim palce, 12:)
A jak to dopadlo? Svatbu jsem zvladla, ale "zbabele" jsem si vzala auto. "Zbabele" proto, ze to sice zbabele bylo co do pohodlnosti, ale ten vykon - 800km a svatba behem 36 hodin, z toho sobotni cesta v prisernem pocasi - vysledkem byla prolenosena nedele. Ale Frantiska jsem vyprovodila tou spravnou cestou, s nasima jsem pobyla jen tu chvili, ktera jeste zdravi neskodi;o))), a jeste potkala dva dlouho zapomenute kamarady. Stalo to za to.
Tak hlavne at ty kolotoce taky zvladnes!!!
w.
Nikie, svatbu jsi zvládla a svůj první závod zvládneš také. Jak už jsem ti psal, nebudeš tam úplně sama mezi neznámými lidmi a to je napoprvé důležité. Počítám, že na místo startu dorazím mezi 16:30 a 16:50 a tak můžeme dát warm up společně :o) pokud budeš mít zájem.
Hlavně to chce klid a užít si to, jak už psal 12HonzaDe. Budu ti fandit na startu a pak také v cílové rovince :o)
1bubobubo
Post a Comment